V tomto článku jsme se rozhodli sepsat důležité body, na které je třeba myslet při realizaci samonosné dešťové nádrže. Při jednání se zákazníky a návštěvách staveb jsme již několik let svědky různých chyb, které se opakují a často končí nutností výměny nádrže, nebo dodatečných úprav v již hotových zahradách.
Volba správného obsypu
Různé nádrže mají od výrobce předepsané různé materiály pro obsyp. Nejčastěji to bývá štěrk, písek nebo prosátá zemina. Štěrk je vhodný volit ve frakci s maximální velikostí zrna 16 mm. Tento materiál bez jemné frakce nejlépe eliminuje zemní tlaky. Mezi zrny štěrku se tlakové síly snižují a na nádrž tak dopadá výrazně menší tlak než u jemného zásypu.
Velkou výhodou štěrkového zásypu je menší míra sedání, například zemina nebo písek sednou po určité době o několik centimetrů. Zásyp pískem je možný u kvalitnějších nádrží vyrobených z dostatečně tuhého a silného polyetylenu. Někteří výrobci svařovaných nádrží také uvádějí možnost zásypu pískem, někdy i dokonce prosátou zeminou.
Z našich zkušeností můžeme říct, že jsme viděli už mnoho zborcených svařovaných nádrží. Možné však je, že takto fatální dopad na nádrž mohl být způsoben kombinací s jinými vlivy, například spodní vodou. Vždy doporučujeme dodržet postup uvedený v instalačním návodu, nebo je možné zavolat pro radu a posouzení.
Důležité je zároveň také to, jakým způsobem je nádrž zasypána. Téměř vždy je třeba nádrž usadit na srovnaný podklad, napustit částečně vodou a po vrstvách zasypávat a napouštět dále vodou. Určitě není možné kupříkladu nádrž napustit komplet vodou bez obsypu (nebo naopak obsypat až po strop) bez napouštění vodou. To může vést k prasknutí nádrže.
Jílovité podloží
Nepropustnost podloží způsobená přítomností velkého množství jílovitých částic je častým problémem. Při instalaci nádrže je třeba správně zhodnotit schopnost podloží vsakovat vodu a zařídit se podle toho. Schopnost vsakovat je možné zjistit nejlépe nálevovou zkouškou na dně výkopu. Pokud voda ve výkopu vydrží několik dnů, není to dobré znamení. Pokud instalujeme nádrž do takového prostředí klasicky, tedy obsyp štěrkem (pískem) bez dalších technických opatření, je pravděpodobné, že nám nádrž vyplave nebo se zbortí. To se stane v případě, že vyčerpáme vodu v nádrži dříve, než zmizí voda z výkopu. Pokud totiž v jílovitém prostředí vykopeme jámu pro nádrž a obsypeme ji propustnějším materiálem, logicky se nám po deštích do okolí nádrže stahuje povrchová voda.
Způsobů, jak se vyvarovat vyplavání nebo zborcení nádrže je více. Jednou z možností je instalovat do výkopu nádrže potrubí svisle, aby sedělo na podsypu nádrže. Potrubí tak slouží jako revizní šachta, ve které můžeme po dešti zkontrolovat hladinu vody v obsypu. Nádrž je po dešti obvykle také naplněná, takže máme čas čekat, zda voda v obsypu klesne, než bude potřeba na zálivku. Pokud neklesá, je možné přes potrubí vodu v obsypu odčerpat. Následně je možno nádrž vyčerpat také. Uvědomujeme si, že uživatelsky je zmíněná instalace náročnější. Proto nabízíme a doporučujeme další možnost - zvolit nádrž vhodnou do takového prostředí. V naší nabídce naleznete nádrže vhodné do míst s výskytem vysoké hladiny podzemní vody. Jedná se o ploché podzemní nádrže Iris od naší společnosti Aquanix nebo podzemní nádrže Li–Lo od německého výrobce Graf.
Vysoká hladina podzemní vody
Právě nádrže Iris nebo Li–Lo zmíněné výše jsou vhodné i do prostředí s vysokou hladinou podzemní vody. Při instalaci nádrže je třeba brát v potaz fakt, že hladina podzemní vody během roku obvykle kolísá, takže se může stát, že bude výš, než když nádrž zrovna instalujeme v suchém období. Úroveň podzemní vody je možné zjišťovat například dotazem na nejbližší sousedy, kteří mají kopanou studnu a vědí, jak se jim v ní hladina během roku pohybuje. Může se ovšem stát, že soused vodu nemá a vy nakopnete pramen a vody budete mít dost (či naopak).
Nádrže mají různé úrovně výšky, kam výrobce povoluje, aby vystoupala podzemní voda při prázdné nádrži. Podzemní vodu však snášejí jen ty nejkvalitnější a nejrobustnější nádrže na trhu. Nádrže Li–Lo jsou roky zkoušené a prostředí podzemní vody zvládají bez problémů. Díky svému plochému tvaru a předepsanému krytí zeminou nevyplavou a zároveň jsou tak robustní, že tlaky od okolí dlouhodobě vydrží.
Maximální krytí nádrže
Každý typ nádrže má předepsané maximální krytí, které staticky zvládne. S tím souvisí i povolené zatížení na povrchu. Většina nádrží na trhu je pouze pro pochozí zatížení nebo pojezd sekačkou. Některé nádrže ovšem zvládají zatížení osobními nebo i nákladními auty. Na hodnotu krytí je třeba myslet již při kopání jámy. Spolu s hloubkou nátokových potrubí daných spádem od nejvzdálenějšího okapového svodu jsou totiž i krytí a výška nádrže s prodloužením zcela určující pro hloubku výkopu.
Na stavbách často vidíme, že nikdo nečetl návod - potrubí uložili do velkého spádu, kvůli tomu se u nádrže dostanou do hloubky nátoku přes 1 m a nádrž tím pádem uloží hlouběji, než je povoleno. Následně shání prodloužení vstupního otvoru nádrže bez toho, aniž by řešili, zda to daná nádrž zvládne. Problém vysokého krytí se obvykle neprojeví hned, ale až třeba po roce nebo dvou, kdy k nádrži dojdou tlaky z okolí a ta obvykle praskne. Je velmi složité praskliny spravit. I když se to podaří, stejně je třeba dodatečně odstranit příčinu, tedy nádrž odkopat a nahradit část krycí vrstvy lehčím materiálem.
Tím se dostáváme ke dvěma nejčastějším možnostem, jak vysoké krytí nádrže vyřešit.
- Jedním řešením je instalace polystyrenových desek. Síla vrstvy desek nahradí vrstvu zeminy, která je navíc oproti povolenému krytí nádrže. Například nádrž Columbus 6500 l má povolené krytí zeminou 1 metr, avšak potřebné krytí je 1,3 metru - v takovém případě instalujeme 30 centimetrů silnou vrstvu polystyrenu. Půdorys polystyrenových desek však musí výrazně přesahovat půdorys nádrže i obsypu. Pokud vykopeme svislé stěny jámy a desky dáme pouze do půdorysu takového výkopu, nestačí to. Je třeba rozšířit půdorys desek tak, jako bychom kopali výkop se stěnami pod úhlem přibližně 45°. Desky doporučujeme ještě zabalit do geotextilie, aby se jejich životnost v zemi zvýšila.
- Druhým řešením může být vytvoření železobetonové desky nad nádrží, která podrží tíhu zeminy nad ní. Pro šířku desky platí stejné pravidlo jako pro vrstvu polystyrenových desek.
V každém případě doporučujeme si hloubku nátokových potrubí rozmyslet předem a zvolit vhodný typ nádrže, který zvládne potřebné krytí. Je dobré dodržet i minimální krytí a to především proto, aby se nádrž shora v letních měsících neprohřívala a neztratili jsme tak výhodu stálosti teploty v podzemní nádrži.