Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:771 188 855info@destovenadrze.cz
    Domů / 5 důvodů proč hospodařit s dešťovou vodou

    5 důvodů proč hospodařit s dešťovou vodou

    Hospodaření s dešťovou vodou má mnoho výhod – od ochrany životního prostředí a jeho udržitelnosti přes snížení finančních nákladů až po zlepšení kvality života. Pozitivní změny však mohou nastat i v jiných než environmentálních a ekonomických oblastech. Podívejte se na pět základních důvodů, proč a čím je využívání dešťové vody přínosné.

    V České republice se hospodaření s dešťovou vodou stává stále populárnější zejména díky rostoucímu povědomí o ohrožení zdrojů pitné vody, nicméně důvodů k jejímu využití je mnohem více. Které patří mezi ty primární?

    1. Ochrana životního prostředí

      Využívání dešťové vody pomáhá ke snižování nároků na přírodní zdroje (řeky, jezera, podzemní vody…) a vede k ochraně ekosystémů i biodiverzity. Jedná se především o zmírňování negativních vlivů rychlého odtoku po srážkových událostech na vodní toky a navracení se k přirozenému koloběhu vody v přírodě.

      Pro zalévání či zavlažování rostlin nejen v zahradě je dešťová voda navíc mnohem vhodnější než voda z vodovodu, a to z důvodů:

      • vyššího obsahu minerálů a živin
      • větší měkkosti (nezpůsobuje tvorbu vodního kamene)
      • absenci sloučenin, které jsou pro rostliny a půdu škodlivé
      • nižšího obsahu vápníku a hořčíku

       

      Dalším z bonusů využívání dešťové vody je snížení spotřeby vody pitné. Společně se spotřebou pitné vody totiž klesají nejen náklady na její úpravu a distribuci, ale i spotřeba energie, která je pro zpracování a dodávky vody potřeba.

    2. Úspora financí za využívání dešťové vody na zahradě i v domě

      Efektivní hospodaření s dešťovou vodou může pomoci výrazně snížit náklady na účty za vodu. Lze ji využít jak v zahradě, tak v domě. Při splnění daných podmínek lze zažádat o dotaci Dešťovka, která nabízí podporu až do výše 50 % doložených nákladů (více informací o dotačním programu v článku Zelená úsporám i přírodě aneb Dešťovka v novém kabátu).

      Využití dešťové vody v zahradě

      Při zalévání zahrady pitnou vodou se za týden průměrně spotřebuje na 1 m2 zhruba 25–40 litrů vody. Pokud bude brána v potaz spodní hranice, tedy 25 litrů vody týdně, a zahrada o rozloze 200 m2, tak za 26 týdnů v roce, což přibližně odpovídá období v roce, kdy je potřeba zahradu zalévat, se na zálivku celkově spotřebuje 130 000 litrů vody. Při průměrné ceně vodného 49,88 korun za 1 000 litrů bude za rok zálivka zahrady stát 6 484 korun.

      Využití dešťové vody v domě

      V případě využití dešťové vody v domě, konkrétně na splachování toalet, bude roční úspora opět narůstat. Při průměrné spotřebě 42 litrů vody na splachování za den (při ceně 49,88 korun za 1 000 litrů) utratí čtyřčlenná rodina ročně 3 059 korun.

      Pozn.: Při výpočtu částky za splachování toalet se bere v potaz pouze cena za vodné. Jestliže jsou majitelé připojeni na odtok vody do veřejné kanalizace, jsou povinni platit za vodu spotřebovanou na splachování i stočné.

      Při kombinaci využití dešťové vody na zálivku zahrady i splachování toalet v domě lze za rok (v modelovém příkladu) ušetřit přibližně 9 543 korun.

      Využití šedé vody

      Spotřeba vody, ze které vzniká šedá a po přečištění a znovuvyužití bílá (užitková), se pohybuje v rozptylu 60 až 100 litrů na osobu na den. Hlavním zdrojem jsou sprchy, popřípadě vany, které tvoří 38-45 %. Dalších 10-12 % představuje pračka. V průměru tedy lze ušetřit a znovu využít až 50 % užitkové vody. Při průměrné spotřebě rodinného domu (150 m3) a ceně za vodné a stočné v České republice (zaokrouhleně 100 korun) se úspory za znovuvyužití šedé vody vyšplhají k částce 7 500 korun za rok.

    3. Legislativní povinnost zpracování dešťové vody na vlastním pozemku

      Česká legislativa z důvodu zamezení rychlého odtoku srážkové vody ze zpevněných ploch a nedostatečné kapacitě kanalizačních sítí nařizuje majitelům nově stavěných nemovitostí zpracovat dešťovou vodu na vlastním pozemku. Toho lze docílit pomocí nejrůznějších trativodů (štěrkové vsakovací objekty) či vsakovacích modulů. Mezi vsakovací moduly (které oproti štěrkovým objektům nabízejí okamžitou volnou kapacitu pro přívalový déšť, možnost čištění a dlouhodobou funkčnost) patří:


      Tyto duté konstrukce s instalací pod zem nacházejí uplatnění jak u rodinných domů, chat a chalup, tak i u obchodních domů, silnic, velkých parkovišť či rovných střech výrobních a skladovacích hal.

      Více informací o vsakování dešťové vody na pozemku v článku Tipy na výběr a instalaci vsakovacích modulů pro vsakování dešťové vody na pozemku.

    4. Soběstačnost a nezávislost na zdrojích pitné vody

      Zdroj dešťové vody je zadarmo, navíc se snadno získává i uchovává – to umožňuje přijímat kontrolu nad zásobováním a minimalizovat dopad na místní vodní zdroje.

      Nejčastěji se dešťová voda sbírá ze střech či jiných zpevněných ploch do akumulačních nádrží, které mohou mít možnost jak nadzemní, tak i podzemní instalace. Vybírat lze z různých tvarů, materiálů, objemů a barev.

      Před samotným výběrem nádrže je dobré ujasnit si:

      • k jakým účelům bude dešťová voda sbírána, aby se zbytečně neinvestovalo do objemu, který nebude využíván, nebo naopak nebyla s ohledem na velikost střechy nádrž zbytečně malá
      • jaké jsou podmínky v místě instalace, například pro uložení podzemní nádrže na dešťovou vodu do jílovitého podloží či vysoké hladiny podzemní vody je nutné vybírat pevné a odolné materiály

      Více informací o výběru akumulační nádrže na dešťovou vodu v článku Jak vybrat nádrž na dešťovou vodu?.

    5. Zajištění bezpečnosti nejen v okolí vodních toků a řek

      Vysokou mírou urbanizace se výrazně zrychluje povrchový odtok ze zpevněných ploch. Následně dochází k větším kulminačním průtokům dolních toků řek a následně povodním. Hlavními faktory jsou:

      • napřimování vodních toků
      • rušení přirozených ploch pro rozliv vody v okolí potoků a řek


      Zpomalováním odtoku srážek ze zpevněných ploch při srážkových událostech je možné předcházet nežádoucím následkům.

      V komerčních prostorách, například obchodních centrech, kancelářských budovách či průmyslových závodech, je akumulovaná dešťová voda často součástí systému protipožární ochrany.

    Každý, kdo hospodaří s dešťovou vodou, tak významně pomáhá chránit zásoby pitné vody (i pro budoucí generace), snižovat finanční náklady, minimalizovat dopad na životní prostředí a podporovat udržitelné hospodaření s vodou.