Řešíte dimenzování vsaku? Udělejte si test vsakování podle našeho návodu

Každý majitel nově stavěné nemovitosti je podle požadavků obsažených v § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění, dále též v § 27 zákona č. 254/2001 Sb. povinen řešit vsakování či retenci dešťových vod. Podmínky pro efektivní vsakování vody jsou však velmi individuální a odvíjí se od mnoha faktorů. Jaká je tedy cesta ke správnému a účinnému vsakování?

Vsakování vody na pozemku

Podpora řešení vedoucích k zadržování vody v krajině je dána několika důvody. Jedním z nich je kanalizace, do které se dříve dešťová voda běžně odváděla. Vlivem přívalových dešťů však začala být značně přetěžována a náklady na její provoz se neúměrně zvýšily. Dalším problémem je fakt, že se stupňující se urbanizací vznikají čím dál tím větší dlážděné, betonové či jinak zpevněné plochy, které jsou nepropustné a nedovolují tak vsakování dešťových vod – navíc kvůli urychlování odtoku přispívají k lokálním záplavám. To pak vede k poklesu hladiny podzemní vody a navýšení průtoku v povrchových vodotečích. Proto je navrácení vody do jejího přirozeného koloběhu pro společnost naprosto zásadní. Jak ovšem na to?

Test vsaku vody

Koeficient vsaku půdy

Pro účinné vsakování dešťové vody na pozemku je stěžejní znát kromě velikosti odvodňované plochy především koeficient vsaku půdy. Ten vám může sdělit hydrogeologický průzkum. Pokud však takový průzkum nemáte zpracovaný, nejjednodušším řešením je koeficient vsaku zjistit pomocí jednoduchého testu. Důležité je ovšem říct, že zmíněný postup není oficiálním podkladem pro návrh vsakovacího zařízení zpracovávaného projektantem pro účel oficiální dokumentace pro stavební úřad. Podkladem projektantům by měl být koeficient vsaku ze zmíněného hydrogeologického posudku zpracovaného geologem.

Jak stanovit koeficient vsaku vody svépomocí

V několika snadných krocích lze lehce určit propustnost zeminy, kterou máte na pozemku. Stačí vám k tomu pouze rýč, tyč (měřidlo) na stanovení poklesu hladiny a voda.

  1. krok – vykopejte jámu do předpokládané hloubky budoucího vsakovacího objektu (hloubka je dána sklonem potrubí a orientační hloubkou zamýšleného vsakovacího objektu)
  2. krok – dno zkušební jámy by mělo mít půdorys 30 x 30 až 50 x 50 cm (na přesném rozměru nezáleží)
  3. krok – začištěné dno jámy kropte vodou tak dlouho, až v něm začne stát přibližně 10 centimetrů vody. Nechte vsáknout a tento postup ještě dvakrát opakujte
  4. krok – na dno jámy zatlučte kolík, na kterém budete moci měřit pokles hladiny. Například je možné vyznačit si na něm pomocí zářezů stupnici po dvou centimetrech. Maximální hladina by měla dosahovat 30 centimetrů
  5. krok – pokud máte připravený kolík a prázdnou jámu, nalijte do jámy vodu až do výšky 30 centimetrů a měřte na stopkách, za jak dlouho hladina poklesne až na dno
  6. krok – pokud je pokles hladiny hodně malý, kupříkladu dva centimetry za tři hodiny, pak postačí, když ukončíte měření po zhruba pěti hodinách
  7. krok – zapište si hodnotu H a T, tedy výšku vodního sloupce, který poklesl za známý čas
  8. krok – koeficient vsaku pak jednoduše spočítáte vzorečkem Kv = H / T. Je ale třeba převést hodnoty na základní jednotky, tedy H v metrech a T v sekundách

 

Příklad: Naměřený pokles je dva centimetry za pět hodin. Převod H na metry je H = 2/100 = 0,02 m. Převod T na sekundy je T = 5/3600 = 18 000 s. Kv je potom vypočteno jako Kv = H / T = 0,02 / 18 000 = 0,0000011 m / s neboli 1 x 10-6 m / s.

Výsledek testu

Vypočítaný koeficient vsaku a velikost střechy jsou pro nás stěžejní informace, díky kterým jsme poté schopni nadimenzovat velikost vsakovacího objektu.