S příchodem chladnějších měsíců nastává období, kdy je potřeba připravit systém pro využití dešťové vody na zimní provoz. Správné zazimování chrání potrubí, ventily i technologii čerpání před poškozením způsobeným mrazem a zároveň výrazně snižuje riziko netěsností a poruch, které by se mohly projevit až při jarním spuštění systému. Jaké části vyžadují největší pozornost a jak postupovat správně?
Obsah článku
- Co znamená zazimování systému a kde hrozí poškození
- Jak postupovat při zazimování systému krok za krokem
- Rozdíly mezi zahradním a celoročním využitím dešťové vody
- Proč se podzemní nádrž obvykle nevypouští
- Nejčastější chyby při zazimování systému
- Jak předejít zimním poruchám a zbytečným opravám
- Video: Jak zazimovat podzemní nádrž na dešťovou vodu
Podzemní nádrže uložené v nezámrzné hloubce zůstávají během zimy stabilní a voda v nich obvykle nevyžaduje zvláštní zásah. Péči si naopak žádají venkovní rozvody pro závlahu, odběrná místa, armatury a další části systému uložené blízko povrchu. Jak systém připravit tak, aby byl na jaře znovu bez problémů připraven k provozu?
Co znamená zazimování systému a kde hrozí poškození
Samotná podzemní nádrž obvykle zimní přípravu téměř nevyžaduje. Pokud je správně uložena v nezámrzné hloubce, zůstává voda uvnitř v bezpečném teplotním režimu a bez problémů zde může zůstat i po celé zimní období. Podzemní prostředí chrání nejen nádrž, ale také ponorné čerpadlo uložené v její spodní části.
Největší riziko představují části systému, které se nacházejí blízko povrchu nebo nad nezámrznou hloubkou. Patří sem zejména venkovní potrubí pro závlahu, odběrné šachty, zahradní sloupky, ventily a další armatury, ve kterých může zůstat voda. Pokud v těchto místech voda zamrzne, zvětší svůj objem a může poškodit potrubí, spojky, kolena nebo těsnění. Pozornost si zaslouží také filtrační koš a přepad – nahromaděné listí a nečistoty mohou omezit průtok právě ve chvíli, kdy má voda bezpečně odtékat.
Jak postupovat při zazimování systému krok za krokem
- Odpojit napájení čerpadla vypnutím jističe nebo vytažením ze zásuvky a otevřít vypouštěcí ventil v nádrži.
- Otevřít všechna venkovní odběrná místa, například zahradní sloupky, vodní zásuvky a ventily, aby voda z potrubí mohla odtéct samospádem.
- V úsecích bez dostatečného spádu nebo s větším počtem kolen vyfoukat zbytkovou vodu kompresorem, ideálně od nejvzdálenějšího bodu směrem k nádrži.
- Vyjmout a vyčistit filtrační koš a zkontrolovat průchodnost přepadu.
- Ponechat ponorné čerpadlo v nádrži, ale povrchová čerpadla a nadzemní armatury vypustit podle pokynů výrobce.
První zazimování může působit složitěji, ale ve skutečnosti jde o krátký servisní úkon, který ve většině případů zabere jen několik desítek minut. Důležité je především zajistit, aby v potrubí a venkovních armaturách nezůstala voda.
Rozdíly mezi zahradním a celoročním využitím dešťové vody
Systém využívaný pouze pro zálivku zahrady přechází v zimě do klidového režimu. To znamená zazimování celého venkovního okruhu podle výše uvedeného postupu a ponechání nádrže bez dalších zásahů. Na jaře se systém znovu uvede do provozu až po kontrole jednotlivých komponentů.
Odlišná situace nastává u systémů, které využívají dešťovou vodu také v domě, například pro splachování WC nebo praní. V takovém případě se zazimuje pouze venkovní větev určená pro zahradu. Vnitřní rozvody zůstávají v provozu, protože jsou vedeny v nezámrzné hloubce a nacházejí se v chráněném prostředí.
Kompletní sortiment k tomuto tématu naleznete v kategoriích: Podzemní nádrže | Filtrace | Odběrné šachty | Čerpadla.
Proč se podzemní nádrž obvykle nevypouští
Podzemní nádrž s dostatečným krytím a správně provedenými připojeními zůstává v zimě stabilní. Voda v dolních vrstvách nádrže obvykle nezamrzá a technologie umístěná pod poklopem je chráněna před přímým mrazem. Úplné vypuštění nádrže není nutné a v některých případech může být naopak nežádoucí.
Voda uvnitř nádrže pomáhá stabilizovat celé těleso nádrže vůči tlaku okolní zeminy. Zazimování se proto soustředí především na části systému, které jsou vystaveny nízkým teplotám, nikoli na samotnou akumulační část.
Související články: Jak odzimovat podzemní nádrž na dešťovou vodu a připravit zahradu na jaro | Jak dostat vodu z podzemní nádrže na dešťovku do zahrady | Jak probíhá realizace podzemní nádrže na dešťovou vodu?
Nejčastější chyby při zazimování systému
- Uzavření ventilů bez předchozího vypuštění vody z potrubí. V kolenech, tvarovkách a spojích pak zůstává voda, která při mrazech poškodí plast i těsnění.
- Představa, že je nutné vypustit celou nádrž. Správně uložená podzemní nádrž se v zimě běžně nevypouští.
- Opomenutá filtrace a přepad. Zanesený filtrační koš nebo omezený přepad zvyšují riziko problémů při zimním a jarním odtoku vody.
- Podcenění mělkých úseků potrubí a nadzemních armatur. Právě zde se mráz projeví nejrychleji, proto je potřeba tyto části důkladně vypustit a případně vyfoukat.
Jak předejít zimním poruchám a zbytečným opravám
Správné zazimování začíná odpojením čerpadla od elektrického napájení a otevřením vypouštěcího ventilu v nádrži i na všech venkovních odběrných místech. Potrubí se vypustí samospádem a voda, která zůstává v problematických úsecích, se vyfoukne kompresorem. Následuje vyčištění filtračního koše, kontrola přepadu, šachty a poklopu. Ponorné čerpadlo obvykle zůstává v nádrži, zatímco povrchová čerpadla a nadzemní armatury je potřeba vypustit. Celý postup je poměrně rychlý, ale výrazně snižuje riziko zimních škod a následných jarních oprav.
Video: Jak zazimovat podzemní nádrž na dešťovou vodu
Nejčastější otázky k zazimování podzemní nádrže na dešťovou vodu (FAQ)