K využívání dešťové vody je více důvodů. Nejběžnějším je přesvědčení, že je škoda plýtvat pitnou vodou na zálivku zahrady a splachování WC. Navíc dešťová voda je na zálivku květin a bylinek nejvhodnější.
Dešťová voda jako klíčový zdroj v oblastech bez vodovodního řadu
Důvodem bývá i absence vodovodního řadu nebo nedostatek podzemní vody ve studních. Je zřejmé, že podzemní vody poslední roky hodně ubývá a pravděpodobné je také to, že odběr podzemní vody bude během několika let zpoplatněn.
Vsakovací zařízení a řešení pro místní podmínky
Doplňování podzemní vody přes vsakovací zařízení je vyžadováno legislativou, což trend ubývání podzemní vody částečně zmírňuje. O vsakování a našich souvisejících produktech (vsakovací bloky, vsakovací tunely) je ale jiný příspěvek v blogu.
Nádrže na dešťovou vodu jsou řešením i v místech s nevhodnými vsakovacími podmínkami (jílovité zeminy). Ve špatně propustných podložích nemají vsakovací zařízení význam. Nefungují správně a jsou neekonomické, protože jejich plocha je neúměrně velká k velikosti pozemku.
Optimální návrh objemů podzemních nádrží pro různé účely
Podzemní nádrže na dešťovou vodu mohou sloužit k zachycení srážek a předepsaný objem je následně vhodné po uplynutí několika dnů rozstříkat na pozemku. V takovém případě, kdy dešťová nádrž slouží jako retenční prostor pro srážkové události, je třeba navrhovat její objem odlišně od případů, kdy chceme akumulovat a využívat dešťovou vodu dlouhodobě. Je samozřejmě možno funkce akumulace a retence kombinovat. Blíže se vhodnému návrhu objemů věnujeme v jiném článku.
Výhody podzemních nádrží na dešťovou vodu
Důležité je také zmínit výhodu podzemních nádrží oproti nadzemním. Podzemní nádrže jsou pro dešťovou vodu, kterou chceme využívat na zálivku a hlavně v domě na splachování WC, daleko vhodnějším prostředím. Dešťová voda se díky teplotě kolem 10°C téměř nekazí, čemuž přispívá i absence světla. Nádrže navrhujeme obvykle na období 3 - 4 týdnů, takže většinu roku voda v nádržích dlouho nezůstává.